Autorská tvorba žáků

Ve třídě 5.B jsme se pokusili o malou literární tvorbu. Úkolem bylo z několika náhodně vybraných slov napsat krátkou povídku. Texty jsou v původním znění. Tedy i s možnými chybami. Přejeme příjemné čtení a hezké léto. ;-)

Moje banka slov

Člověk v Brně – Karolína Berčíková 5.B

Jednou v Brně chodil člověk. Byl velmi dobrý v plavání. Jednoho dne měl závod v plavání, vyhrál, ale po závodě ho strašně bolelo koleno. Šel k doktorovi. Vyšetřili ho a našli vadu v jeho koleni, přetrhl s emu sval. Protože má přetrhnutý sval, nemohl nadále plavat. Rozhodl se, že začne procestovávat krásnou Prahu. Koleno se mu nelepšilo, spíše se zhoršovalo, pořád si koleno léčil. Po několika týdnech se mu koleno zlepšilo, tak začal cestovat po Praze. Navštívil spoustu památek. Jako první byl na Pražském hradě. Tam se mu moc líbilo. Potom šel na Karlův most, kde si nechal namalovat obraz a díval se na Vltavu. Noha se mu zlepšovala, tak se rozhodl jít na Staroměstské náměstí. Koupil si tam trdelník s nutelou. Moc mu to chutnalo. Protože byly skoro Vánoce, byla tam spousta trhů. Podíval se a koupil si skleněného anděla. Ten se mu moc líbil.

Toto je příběh člověka, který chodil v Praze

Použitá slova: chodit, Brno, krásný, člověk, plavat, Praha

Deník - Daniela Simaichlová 5.B

Anna chodívala do úkrytu za domem, psát svůj deník. Má tři sourozence a tam má na psaní klid. Zapisovala si všechno, cokoliv ji napadlo. Nejlepší na tom je, že to nemá pravidlo a někdy můžu psát vulgární slova, které jsem slyšela. Někdy si lehnu a jen tak přemýšlím. Pak myšlenky napíšu na papír. Začínám vždy „Milý deníčku, dnes byl krásný slunečný den.“ Až všechno do deníčku hezky napíšu, pak se musím vrátit domů. Ta na mě čeká maminka s večeří. Deník si uklidím a zase zítra budu pokračovat a zapisovat všechny své pocity a zážitky. Ještě si poslechnu od maminky, jak se slušně chovat a pomáhat. A když mě ještě večer něco napadne, tak to jdu hned zapsat do deníčku. Ráno se vždy vzbudím, nasnídám se a jdu hned do úkrytu. A pak jdu psát do deníčku, co se mi zdálo v noci.

Klíčová slova: chodí, vulgární, hezký, krásný, lehne si, slušný

Lupiči z jiné galaxie - Žofie Dařbujánová 5.B

Farmář Pepík se rozhodl pro pěstování řepy. První jarní sazeničky mu však sežrali slimáci. Zasel znovu a říkal si, že tuto úrodu si už ohlídá. Řepa zdárně rostla a vše se zdálo být v naprostém pořádku. „Ale ouha!“ Vykřikl Pepík, když viděl, že mu ty největší řepy začínají mizet. Řekl si, že už bude chytřejší a pojede do Prahy pro postřik. Když šel k autu, uslyšel, že v ulici mezi domy někdo podivně mluví a ještě podivněji mlaská. Opatrně nahlédl dovnitř a spatřil fialového mimozemšťana, jak mu z úzké pusy trčí kus jeho řepy! Pomalu došel až téměř k němu a ptal se ho, proč jí jeho řepu. Mimozemšťan mu s námahou odpověděl, že ji potřebuje k tomu, aby neztrácel barvu a tím i energii. Farmář na něho chvíli hleděl a poté mu řekl, že za snědenou úrodu by ale chtěl něco na oplátku. Mimozemšťan s tím souhlasil a Pepíkovi nabídl let vesmírem. Po cestě se spolu skamarádili a z Pepíka se tím stal pěstitel vesmírné řepy!

Zvědavá Kočka - Daniel Hála 5.B

Byla jednou jedna kočka jménem Bohumila. Bohumila žila v Praze a byla velmi zvědavá. Jednoho dne se rozhodla, že si udělá vlastní experiment. Rozhodla se, že vyzkouší, jestli může plavat. Vlezla do vany a otevřela kohoutek. Ale voda tekla velmi pomalu. Bohumila si řekla: „Tohle je příliš pomalé” Tak vylezla z vany a rozhodla se, že bude rychlejší, když se pustí do sprchy. Otočila sprchu na plný výkon a voda se rozprskla všude kolem. Bohumila naštěstí vylezla malou dírou z koupelny kde se málem utopila. Ale alespoň zjistila že kočky opravdu neumí plavat.

 Banka slov: rychlý, Praha, sprcha, pomalý, kočka, plavat

Pracovitý Matěj - Ondřej Holan 5.B

Podtrhávat věty desetiletého Matěje moc nebavilo. Bylo mu čerstvě deset let a s rodiči bydlel v Hruškově ulici v Praze. Ze všeho nejvíc Matěje bavilo pomáhat babičce a dědovi na zahradě. Jednou dostal za úkol, aby sám shrabal ze zahrady listí. „Z celé zahrady? To nikdy nedám.“ řekl Matěj. Ale co jiného mu zbývalo. „Práci na zahradě mám přece rád!“ A tak se pustil do práce. Jak ho to bavilo, tak mu šla práce od ruky. Za půl hodiny měl shrabanou půlku a za další půl hodinu už měl hotovo. „Tyjo! To bych ani nečekal, že to budu mít tak rychle.“ Když se vrátil za prarodiči, babička se hned divila, že má Matěj tak rychle hotovo. No a Matěj dostal za odměnu horké kakao, které babička koupila v Lidlu, když byla na nákupu. Však to znáte: „S chutí do toho a půl je hotovo!“

Moje banka slov: hrabat, podtrhávat, horký, Matěj, Lidl, Hruškova         

O rybářovi – Matyáš Kopet 5.B

Byl jednou jeden rybář. Každý den chodil k vodě chytat ryby. Když přišel k vodě, rozložil si pruty a židličku, nahodil a čekal, až ryba zabere. Dlouho čekal a čekal, až najednou zabrala ryba. Podběrákem z vody vyndal zvláštní duhovou rybu. Měla dvě ocasní ploutve a tři hlavy. Každá hlava mu řekla, že mu splní jedno přání. Rybář si přál, aby měl hodně úlovků, dobré počasí a nové pruty. Rybu pustil a těšil se, až se mu přání vyplní. Celý den nic nechytil, večer přišla velká bouřka a silný proud mu odnesl pruty. Šel domů naštvaný. Druhý den ráno mu jeho táta dal noviny a rybář se dozvěděl, že tam, kde chytal jedna továrna vypouští toxické látky, které ovlivňují všechny živočichy ve vodě. Nakonec zahlásili, že si lidé mají dávat pozor na zvláštní živočichy.

Povídky o lemurech – Matouš Braun 5.B

Je krásné barevné jaro plné rozkvetlých květin. V zoologické zahradě skákají lemuři po svých překážkách jak kočky. Jsou krásně pruhovaní. Jednou k nim do klece přiletěla papírová vlaštovka a oni nevěděli, co to je, tak jí honili a skákali na ní. A potom ulétla ven a bylo po zábavě. Jednou lemuři utekli, protože chovatel nechal omylem otevřenou klec. Zatímco je všichni hledali lemuři prozkoumali krásy Prahy. Vylezli i na Petřínskou rozhlednu, ale ne po schodech ale přímo nahoru po konstrukci a bez vstupenky! V Národním divadle při opeře skákali a dělali nepořádek, ale stejně je nikdo nedokázal chytit. Odchytili je až na Pražském hradě když se dobývali do vitríny s korunovačními klenoty. A od té doby jsou opět ve své kleci. 

Banka slov:

Nezapomenutelný zážitek – Povídka neznámého autora z 5.B :-)

Jedna malá holčička jménem Zara velmi obdivovala slavného youtubera Sebastiana. Stále ho sledovala v televizi nebo na youtubovém kanálu. Jejím velkým přáním bylo se sním setkat. Zařin tatínek pracuje v rádiu. Dělá rozhovory se slavnými osobnostmi. A když zjistil, že v pátek dopoledne přijde právě Sebastian, jako host do rádia, neváhal ho požádat o lístky na jeho vystoupení. V sobotu maminka a tatínek uspořádali Zaře oslavu, protože měla narozeniny. Nejhezčím dárkem pro Zaru, byly lístky na vystoupení Sebastiana. Byla nadšená a radostí se jí chtělo zpívat. Příští týden v pátek se konečně dočkala. Hezky se upravila, oblékla šaty a černý kabát. Na místo dorazili brzy, a protože měla hlad, šli se s rodiči ještě napapat. Potom se usadili v sále a celá natěšená vyčkávala na začátek show. Její nejoblíbenější youtuber vyprávěl příběhy, zazpíval a zatančil. Zara byla uchvácena. Ještě večer měla vše před očima a nemohla z toho zážitku usnout.

Vybraná slova: youtuber, hezký, zpívat, Zara, černý, papat

Horolezci a sněžný muž - Petr Sedláček, 5. B

Horolezci Petr, Karel, Josef a Matěj se ráno probudili na chatě, dali si snídani a vyrazili lézt na Sněžku. Když byli skoro na konci cesty, uviděli bílé oči schované za stromem. Chvilku se báli a stáli na místě, ale potom se odhodlali jít dopředu. Vybafl na ně sněžný muž. Nejdřív se ho lekli, ale nakonec se skamarádili. Horolezci si s ním povídali a řekli mu, že jsou z Prahy. Sněžný muž se ptal, co to je, a že s chce do Prahy podívat. Domluvili se a běželi společně na vlak.

                Cesta vlakem byla pomalá, takže hráli karty. Kluci mu dali jméno Honza Velký. Když přijeli do Prahy, Honzu nezajímaly památky, ale zamířil si to rovnou do cukrárny. Objednal si polárkový dort, ledovou tříšť a ledovou kávu. Když to všechno snědl, šli se podívat na Staroměstské náměstí na orloj. Sněžný muž Honza se nejdřív lekl, ale potom se mu to líbilo. Nakonec se rozloučili, horolezci odjeli na Prahu 3 a Honza i udělal v Prokopském údolí vlastní dům v jeskyni.

použitá slova: pomalý, Sněžka, běží, Praha, památky, vlastní

Akce kočka - Sedláčková Nela 5.B

Měli jsme doma kočičku. Byla hrozně milá, ale neměla ráda bílou barvu. Jakmile uviděla něco bílého, někam vyskočila nebo se někde schovala. Ráda poslouchala ptačí zpěv. To jí uklidňovalo. Když jsme jí nemohli najít, přemlouvali jsme našeho papouška, aby jí přivolal svým zpěvem.

 Když jí bylo asi osm měsíců, napadl první sníh. Vyběhla po ránu jako vždy na zahradu, kde zůstala překvapeně stát. Chtěla vyskočit na strom, ale ani tam se před sněhem neschovala. Vyzkoušeli jsme opět trik s papouškem, ale jeho zpěv kočičku tentokrát neuklidnil. Zůstala na stromě a nechtěla slézt dolů. Táta nás všechny uklidňoval, že sníh do rána všechen roztaje a ona se ráda přijde najíst domů. Jenže v noci mrzlo a připadl další sníh. Zavolali jsme na pomoc hasiče. Šéf zásahu navrhoval její sestřelení, jako rychlé, levné a účinné řešení. S tím jsme samozřejmě nesouhlasili. Hasiči proto natáhli přes naší zahradu velkou tmavou plachtu. Když jsme se chystali se stromem pořádně zatřást, naše kočka seskočila sama na připravenou plachtu a odkráčela k našemu domu. Všichni se začali smát. Hasiči si sbalili plachtu a zase odjeli. Jediný, kdo se nakonec nesmál, byl náš táta, kterému přišel účet od hasičů. Byla v něm jediná položka s názvem „Akce kočka“, deset tisíc korun. Aby se to už nikdy neopakovalo, táta koupil naší kočce růžové brýle….

Má slova: koukat, skočilo, milá, kočka, bílý, zpívá

Trable Jakubova tatínka – Šádek Dominik 5.B

Bylo krásné letní odpoledne. V Brně je opět pořádné teplo. Slunce silně hřeje a děti si hrají na klouzačkách, houpačkách a prolézačkách. Turisté se chodí koukat na hodiny s černo kamenným orlojem a tátové chodí do hospod s kamarády na jídlo a pivo. Jen Jakubův tatínek dnes nepřišel za ostatními. Tížilo ho svědomí, že nemají peníze na jejich byt. Seděl na lavičce a přemýšlel, jak to udělají. Přišel o práci a maminka nepracuje, protože obstarává domov, o který asi brzy přijdou. „Co kdybych šel do hospody a poradil se s ostatními?“ napadlo tatínka a vyrazil na cestu. Při cestě viděl bílého orla a doufal, že když půjde za ním, tak všechny jeho trable zmizí. Pronásledoval ho tedy, ale poznal, že orel začal klesat, bál se, že ho klovne. Orel byl doopravdy velký, takže klovnutí by ani nemusel přežit. Nakonec ale uviděl lavičku, na kterou si sedl orel a ten se z čista jasna proměnil v muže, který mu řekl ať si sedne vedle něj a poté mu nabídl místo technika u nich v televizi. Být technik byl tatínkův sen a moc mu to šlo, takže celý šokovaný z orlí přeměny souhlasně zakýval hlavou a bylo to. Od té doby už nikdo nic neřešil.

Banka slov

Brno   táta

Bílý   sedět

orel   krásný

Tygr se zaslouženým jménem - Zabadalová Klára 5.B

Byla jednou jedna dívka, která se jmenovala Kristýnka. Kristýnka byla hodné děvče, které rádo skákalo. Bydlela i se svými rodiči a se svým domácím zvířátkem tygrem v Praze. Kristýnku za to ve školce šikanovali, protože jí nevěřili. Když, ale zjistila, že jaký význam má slovo odplata, bylo jí lépe, protože už měla plán. Když dovršila osmnáct let, pozvala své bývalé šikanátory na chatu do Krkonoš.  Jednoho dne, se vydali na výlet na horu Sněžka. Když došli až na vrchol Sněžky, Kristýnka pobídla tygra, aby schodil její zlé šikanátory z hory. Dole už byla dávno ukrytě připravená záchranná síť, protože policie už o tom dávno věděla. A tak se šikanátoři z celého světa přímo uklízeli Kristýnce z cesty. Kristýnka se kvůli lvé pověsti stala slavná, bohatá, a dokonce i vdaná. Její děti tygra přímo milovali. A tak dostal tygr jméno: Skvělooplatka.

Tabulka se slovy: Hodný, skákat, Praha, tygr, zlý, Sněžka

Jarmilka a nosorožec – Zelený Martin 5.B

Jednoho pěkného dne si konečně prodavačka Jarmilka naspořila na lákavý poukaz na výlet do africké safari. Nejvíc si přála podívat se na nosorožce. Když přistáli letadlem na letišti blízko safari, vyjela Jarmilka autem do safari. Jeli Afrikou už dvě hodiny a za tu dobu se stihla Jarmilka podívat na hrochy, slony žirafy a i nosorožce. Když už se chtěli vrátit zpátky, uviděla Jarmilka pytláky, jak míří pistolí na nosorožce. Naštěstí chodí Jarmilka na Kung-fu a tak stihla pytláky odzbrojit, ale ránu z pistole už zastavit nedokázala. Nosorožec byl těžce zraněn. Nosorožce z těžkého zranění dostali, ale do přírody se už vrátit nemohl. Proto zůstal s Jarmilkou. Nosorožec žil u Jarmilky na zahradě šťastně až do smrti.

Banka slov: prodavačka, dívat se, lákavý, pěkný, přát, nosorožec